Základna č. 6


Předchozí část | Další část | Obsah | Základna

Listárna SF&F workshopu

SF&F WORKSHOP a redakce ZÁKLADNY děkují všem přátelům a spřáteleným SF klubům za všechna přání do nového roku, který - jak se zdá - už nabírá obrátky...

  • MICHAELA KRYŠKOVÁ alias BERMUDSKÁ PŘÍŠERA, Praha: ...Ať tě ani nenapadne něco z toho předchozího odstavce publikovat! ...Ta ranní kačabovka mě skutečně vzpružila!

  • ZDENĚK RAMPAS, Praha: Dovršuji polehávání s jakous vleklou "chřipkou". ...Na rok '95 vyhlašuji "minimální program" - přežít.

  • JÁN BENEC, Koškovce: Pokiaľ ide o Recept na Bermudský trojuholník - do súťaže som ho posielal iba preto, aby som zadarmo obdržal zborník Krutohlav. Naozaj som nepredpokladal, že sa umiestni. Ale to prepisovanie predsa len malo nejakú cenu - verzia v zborníku totiž má byť trochu očesaná, aby pre tú nadmieru vulgarizmov usporiadatelia nestratili priazeň sponzorov. ...Pri mojom mene v "Kdekdo v SF" si vyškrtni "vaření, gymnázium a žurnalista". Ja totiž viem bezpečne uvariť iba čaj, kávu a niededy aj vajíčko natvrdo.

  • VÁCLAV PÍCHA, Brandýs nad Labem: S tiskovým šotkem v Z5 si v mém případě nedělej hlavu: Kdybych si měl vybrat, kde v mé povídce bude, asi bych zvolil právě jméno. Sice bije do očí, ale povídku to nenaruší. ...Stavět Workshop v celé jeho rozmanitosti na pouhých třech lidech je harazd. Když nastal čas, i já se pokusím plot podpírat. Tenhle náš plot za to určitě stojí. ...Podmínky, za kterých jsem ochoten tahat za provaz více než dosud: Minimálně 3 čeští a 1 slovenský přepisovač. Tato podmínka je zcela zásadní! Pak ještě jednu jazykovou kontrolu po nás (mí přátelé z Dechu draka tvrdí, že teprve trojitá kontrola sníží výskyt pravopisných chyb a překlepů na únosnou míru). PiCadlová kompatibilita: T602 Latin 2, velké diskety (5,25") do 1.2 MB. To znamená, že budeme komunikovat přes 360 kB na velkých disketách.

  • LUDMILA FREIOVÁ, Praha: Po návratu z Draconu (byl velmi příjemný)... Z5 se mi jeví ve všem lepší než Z4. Zaujalo mě LeGuinové Téma. I já čerpala z Taylora znalosti o klonování. Myslíte, že by pro čtenáře bylo zajímavé přečíst si o těch rozdílech? Potažmo shodách? Že bych napsala cosi jako pandán k LeGuinové článku? ...Znovu urguji potvrzení, že Cerrinová nechce peníze.

  • TOMÁŠ KOHL, Kralupy nad Vltavou: Jako by se pod vlaječkou Základny pomalu inkarnovalo AF167 blahé paměti...? Nechovám vůči té živole (tj. mrtvole odmítající si připustit svou mrtvost) nějakou animozitu, leč mám tu před sebou tři Základny a je to tu: českých autorů ubývá. Trojka byla po obsahové stránce vynikající a přesně dle gusta: hektická agora mladých psavců. Tolik diskutovaná čtyřka již nabrala tento neblahý kurs (ačkoli přiznávám, že jsem si toho onehdá nevšiml). Pětka je, žel, vpravdě osmnáctým Áefkem. Oj, ojojoj...

  • MILAN ŠTAJER, Vráž: V nejbližší době dodám několik kopií Siesty. V současné době se potýkám s jediným problémem - kde je získat. Až bude tento problém vyřešen, ihned je zašlu. ...Souběžně s tímto dopisem posílám příspěvek. Nic naplat, zadarmo ani ono symbolické kuře hrabat nebude.

  • JIŘÍ GRUNT, Praha: Nevěřili byste, jak jsem si připadal, když jsem si při prolistovávání Hromady č. 6 přečetl, že mnou tolik sháněná Základna č. 3 byla mezi materiály Draconu - a já ji tam za okamžik našel! (V pražských knihkupectvích se tvářili tak nechápavě, většinou mi nevěřili, že něco takového existuje). ... Tiše doufám, že Jana*Výrašteková nenosí tu hvězdičku dle konvence ve Vonnegutových Galapágách, že ne?

  • JANA REČKOVÁ, Žďár nad Sázavou: Změna, ke které ve Workshopu došlo, se mi líbí. Všechno je sloučeno, všichni jsme si rovni (nebo ne?), hurá. Taky jsem objevila, že teď píšu asi úplně jinak než před dvěma lety, protože povídku starou dva roky málem nepoznávám. Je to legrace, to psaní. ...Nikde necitovat, prosím! Mimochodem, v poslední Základně mě cituješ dvakrát. No nic, stejně je to pravda. Z5 vypadá hezky, na můj vkus by tam mohlo být méně pindů a více povídek, ale ten Vašek docela umí! ... Velice mě dojalo, že Carola B. stála o mou povídku, dokud si myslela, že ji napsala paní Freiová. A potom mi něco povídej...

  • VLADISLAV VOLEK, Banská Bystrica: Zatiaľ ma ťažia problémy - skúšky sa blížia a ja stále nič neviem. Veľmi sa obávam toho, že v tom najnevhodnejšom okamihu, keď čas pokročí a ja budem (konečne) všetkými zmyslami hltať informácie o stavbe nášho tela, dohrmí sa poviedky, a to hneď z dvoch okruhov Workshopu. Keby som aspoň presne vedel, kedy prídu!

    Krom prvního autora v pořadí každého řetězu to už pak neví skoro nikdo, co se však slovenské pošty týče, mohu po posledních zkušenostech prohlásit (zřejmě už máme na hranicích své věrné čtenáře), že hodně pozdě!

  • JAROSLAVA NOVÁKOVÁ, Brno: Povídku z CKČ přepisuju. Psali mi ti kluci z Rigor Mortis, respektive Jura Pavlovský. Vyvinula se z toho docela zajímavá korespondence o fantasy, o splatterpunku, o smrtelných hříších nesnesitelných ženských autorek, o bílých krysách a průběžně o Cestě do sektoru N. Poslední návrh zněl, že byste to vydali oba dva. Honoráře neplatí stejně jako Základna.

  • ARCO C. DELF, Pozořice: Na složenku Workshopu jsem si musel jet vydělat do Anglie, ale vyšlo tak akorát na ni, na starý dluhy a na novou tiskárnu. A jsem, kde jsem byl. Mám teď sice na stole tryskáče - je rozkošně hranatej, sám si papír, sám a tak tichoučce a písmenka téměř lejzrovoučce - ale já pro další dluhy nebudu mít zase kdy. Kolotoč. ...Měl by se vyhlásit protigrafomanský zákon na ochranu lektorů - nešiknul by se?!

  • PAVEL KELČA, Brno: Ještě zpětně se vyjádřím k Z4: Docela to šlo. Až na Řezníčkovy verše a hlavně Tvoření vlastních světů, to je katastrofa. On-line tlachání s kolujícím diktafonem a několika láhvemi nepatří k nejlepším metodám, jak dospět k rozumnému výsledku o čemkoli tvořivém. Přímo bych si tuto metodu dovolil zařadit mezi nejhorší. Řekl bych, že účastníci se vůbec nesnaží vytvořit svět dostatečně stabilní, pestrý, bohatý na rozmanité, jasně pojmenované tvory, kteří by mohli být hrdiny jednotlivých povídek. Diskuse zatím spěje spíš k jednomu příběhu, na jehož počátku bude neznalost všech záhad a na jeho konci znalost všech záhad. První autor tento příběh napíše - dost možná velice dobře - a tím budou ostatní vyřízeni. Ještě pár slov k Z5: Připadá mi horší než Z4. Zvlášť člověka, který zařadil povídání o povídce před vlastní povídku, bych nechal zavřít, nejlépe někam mezi hrdiny Lemových povídek, potácející se v záhadných zmínkách o věcech, které jsou známé a jasné všem kromě nich a nebohého čtenáře.

  • KAREL ŠLAJSNA, Brozánky: Jsem moc zvědav, zda se změny ve Workshopu osvědčí, ale doufám, že ano, protože se mi zdají být dobré. Nutně se vracím ke svému nápadu zainteresovat autory na tom, aby mohli svá dílka prezentovat pro širší okruh čtenářů. (Je tím myšleno vydávat vše, co se ve Workshopu nasbírá, ve speciálním časopise). Otázkou ovšem je, zda by byl o takovou tiskovinu zájem. ...Letos by se moje povídky měly objevit ve fanzinech: Kronika Questaharu - Teplice, Zbraně Avalonu - Chotěboř, Klub J. M. Trosky - Mladá Boleslav a Monocero - Jihlava... Chystám se využít příležitosti posílat do Workshopu delší věci a vybrat něco z toho, co tu skladuji v šuplíku...

  • VOJTA KOČÍ, Bezděkov: Už vím, co to znamená, když se řekne "time is money". Asi nemá příliš význam nějak podrobně vysvětlovat, co a jak funguje; taky bych nerad, aby to vyznělo, že odsunuji Workshop někam do pozadí. ...Zjišťuji, že se na povídky dívám úplně jinýma očima než dřív. Už není "sci-fi a to ostatní", ale "to ostatní a sci-fi". Něco je asi jinak. V návalu věcí - řekněme "důležitějších" - musí Workshop zkrátka neustále ustupovat. Snad je na to divná doba, nebo co, sám nevím... Já to vydejchám, a až to vydejchám, ozvu se. ..."Stay in school, man. Otherwise you'll have to go to work..." - Bart Simpson.

  • JAROSLAV PETR, Uhříněves: Teprve po vánocích jsem se probral z pracovního záchvatu a zjistil jsem, že můj stůl je zavalen urgencemi a věcmi, jejichž termíny dodání doslova hoří. Pomalu to likviduji. Dojížděl jsem jedny pokusy a zároveň rozjížděl nové, horečně jsem doháněl resty, a do toho jsem slíbil dodat manuskript do speciálního čísla francouzského odborného žurnálu - průvodní dopis začínal větou, která v souvislosti se mnou už musí znít povědomě: Omlouvám se za zpoždění, s jakým zasílám... Jestli nám to nakonec oponenti vrátí ztrhané, tak asi dostanu hysterický záchvat. ...Díky za autorské výtisky Základny (5). Byl to jasný záblesk světla v předvánočním pracovním pekle...

  • JAN MACHÁČEK, Pelhřimov: Je pravda, že kdyby se do Literární dílny vetřela dostatečně početná skupina záškodníků, mohla by bez problémů odhlasovat rozpuštění?

  • VÁCLAV PÍCHA, Brandýs nad Labem: ...Jaká škoda, že už nemáme (fanzin) Hromadu. Za ideální stav bych považoval Základnu jako show pro publikum a Hromadu jako interní zpravodaj, pokusný skleník a prakticko- teoretické kolbiště. V žádném případě nesměšovat! A zejména nedávat do Z články typu Desatera! ...Ale řeknu Ti, představa, že jsi můj guru, je dost srandovní, zvlášť když mám hrubou představu, jaký význam to slovo v prapůvodu mělo.

  • LUDMILA FREIOVÁ, Praha: Pár kousků Z5 jsem koupila v Najádě. Chtělo by to propagaci. Což inzerát do nového časopisu NEMESIS? V jeho druhém čísle mám povídku s tolika chybami, že je to běda. Nic mi neřekli, povídka měla vyjít - bez chyb! Korekturu jsem udělala před čtyřmi roky - v antologii Úlet. ...Potvrzení od Cerrinové se asi poštou ztratilo. Ústně to prohlásila Altomarovi, tak je to snad v pořádku...

  • IVONA PAROBEKOVÁ, Esher: Od Robina Hooda som sa presťahovala južnejšie - oveľa bližšie k zaujímavému Londýnu. Esher, ktorý je centrom rôznych výstav (už som zažila dve - ručných prác a bezpečnostnej techniky) a konských dostihov (prvé už tiež boli), je od Londýna vzdialený asi tridsať minút vlakom a asi toľko aj autom. Je tu celkom pekne, hlavne je tu podstatne viac "čechoslovákov" (alebo iba -čok?). Sci-fi aktivitu tu okolo som začala pátrať, takže informovať budem neskôr.

  • JIŘÍ FIALA, Vsetín: Posílám hodnocení obrázků ze "zkušebního" kola Výtvarné dílny Workshopu. Musím říct, že mne úroveň některých prací velice překvapila (a potěšila). Na druhou stranu jsem si myslel, že se zúčastní více autorů. Doufám, že tohle kolo nebylo zároveň také kolem posledním, protože je to opravdu vynikající myšlenka.

    U Výtvarného SF&F WORKSHOPU se objevil nečekaný zádrhel, s nímž jsem nepočítal. U spisovatelů se víceméně předpokládá, že dovedou své postřehy sepsat, což jsem vztáhl i na malíře, leč ouha! Posudky jsou velmi kusé, nenápadité až stereotypní. Obávám se, že málokdo ze zúčastněných autorů bude nadšen opakujícím se doporučením - nauč se kreslit...

  • EVA HAUSEROVÁ, Praha: Kačabovka - ta píše! A léčí: depresi, nachlazení, migrénu! ...Ke všemu nám v pět ráno z neznámých důvodů vyje pes (asi proto, že nám přes zahradu běhají kočky na námluvách a nejeví o něj zájem). Pročež se nedá spát...

  • CAROLA BIEDERMANNOVÁ za redakci českých povídek časopisu Nemesis & MICHAL ZÍTKO co šéfredaktor téhož, Praha: Nechceme jen mírně upravené Staré pověsti české, Kosmovu kroniku nebo variace na témata známého fabulátora Václava Hájka z Libočan. Conan v Českém středohoří asi žádné velké nadšení nevyvolá, stejně jako epizoda s Kedrigernem nebo Bábí Zlopočasnou v Tatobitech. Také máme námitky proti vpádu amberských do okresu Brno-venkov, a rozhodně protestujeme proti variacím na Pohádky bratří Grimmů nebo na Perraultovy pohádky, ježto jejich německý nebo francouzský původ je všeobecně známý, i když z nich čeští pohádkáři mohutně těžili. Chtěli bychom položit základ ke tvorbě vlastních, bytostně českých mýtů. Protože mýty tvoří lidé, naopak to nejde, a když Češi žádné mýty nemají, musejí si je vymyslet. A kdo jiný by tohle měl udělat, než autoři fantasy?

  • RICHARD PODANÝ, Praha: Ad zubní rekonstrukce: Tyhle přízemní starosti vždycky způsobí něco, co si my "intelektuáli" zásadně vysvětlujeme jako existenciální úzkost, jinak nelze. Přikládám báseň, která je právě následkem mrazivého metafyzického dechu, který na mne zavanul trhlinou v realitě následkem toho, že mi měli brousit zuby. ...SF básně jsem nikdy nepsal a vřele to stále doporučuji i všem o to se snažícím workshopistům.

  • JANA* VÝRAŠTEKOVÁ, Bratislava: Spod pňa umŕtveného smreka posledné hlásenie o stave poľnej zvere - čo malo nohy utieklo, čo nemalo chuť, pokapalo. Všetko v poriadku. ...Deväťdesiaty piaty tu začal úchvatne a bombasticky, za jeden mesiac priniesol, čo potom prácne niekoľkými neriadenými exploóziami zmietol zo stola - kto má po sebe upratovať. ...Skúšala som vopred potisnúť koleso dejín tak, aby som v dobe konania Tatraconu mohla zdieľať Raj s vami, lež. Celkom určite budem zahrabaná do čísiel a štatistík.

  • JIŘÍ PAVLOVSKÝ, sdružení Rigor Mortis, Praha: Rád bych se, jménem celé skupiny, pokusil objasnit smysl naší kamikadze akce - vydat sborník povídek z Ceny Karla Čapka. Sledujeme soutěž už několik let, chvílemi jako porotci, chvílemi jako soutěžící, a nemůžeme se ubránit dojmu, že klesá jak prestiž soutěže, tak i kvalita jednotlivých prací... Mnoho dobrých spisovatelů odpadlo, když zjistilo, že jediný výsledek vítězství v soutěži je diplom, a jediný, kdo jejich povídky přečte, je několik otrávených porotců, ne vždy fundovaných. ...Přesto se vždy najde několik zajímavých povídek, jejichž autoři by si zasloužili uveřejnění. Bohužel, ani jedna z povídek, které mě v minulých ročnících zaujaly a které se zmocnily prvních míst, nikdy nevyšla. ...Mám pocit, že publikace seznamující s amatérskou českou SF (ostatně jiná téměř neexistuje) by mohla pomoci jak začínajícím spisovatelům, tak čtenářům v orientaci... Zatím dokončujeme výběr povídek. Probíhá více než úspěšně, chybí nám snad jen tři práce a máme jedinou zamítavou odpověď.

  • JINDŘICH "QUIDO" ZAJÍČEK, Prachovice: Důvody mého (literárního) odmlčení jsou takové, že jsem se ve svých 37 letech rozhodl pro dálkové studium astronomie, dvouletou nástavbu. Je to obor, který mě lákal odedávna. Teď tedy studuji a tvorba jde trošičku stranou, ale budu se to snažit napravit...

  • MICHAEL BRONEC, Praha: Momentálně se snažím o úklid svého pokoje, aby zde vzniklo trochu více místa k obývání. Výsledek zdrcující. Nejen že jsem se neodhodlal vyřadit skoro žádné fanziny, ale navíc jsem zjistil, kolik mi chybí např. Ikarií. Inu, nelehký je život sběratele. Nejspíš bych měl poslechnout Bhagavadgítu, kde se hovoří o neulpívání na věcech, ale pro dobro příštích generací (kterým určitě nebude žádná popelnice dost daleko, aby to do ní okamžitě neodnesly) kompletuji a kompletuji. Teď to navíc vypadá, že ty vytahané krámy už nikdy nenarvu zpátky...

  • JANA REČKOVÁ, Žďár nad Sázavou: Publicistika mi připadá hrozně náročná a obtížná a nedivím se, že ji nikdo nechce dělat. Mně se nejvíc líbí články Václava Pravdy ve Zbraních Avalonu, prostě mě zaujmou na první pohled, což se mi běžně nestává. Většinou mám dojem, že novinář, stejně jako kritik, musí mít komplex nadřazenosti, jinak by nemohl svoje nápady lidem vnucovat přímo, ale vybral by si okliku přes literaturu... Zhlédla jsem Star Trek a přišlo mi, že autoři překročili meze stupidity, kterou toleruji, takže zas o jeden pořad v TV míň!

  • IVAN ADAMOVIČ, Praha (k Poslední dávce, která vyšla jako příloha Interkomu): Zkuste si šlehnout tuhle!

  • MICHAELA KRYŠKOVÁ alias BERMUDSKÁ PŘÍŠERA, Praha: Momentálně se nacházím ve zkouškovém maratónu, ale jsem v klidu. Kotník se zhojil v rámci možností. K Maroku: V počítači mám jen to, co vychází v Interkomu. Chceš-li pikantnější historky, mohu zaslat. Krásných fotek mám spoustu... Co bys chtěl? Velbloudy, Araby, Berberky, mě, hory, poušť? Praštěných fotek je většina. Maroko je zkrátka super.

  • JAN ONDROUŠEK, Brno: Vracím obrázky výtvarného Workshopu s posudky. Možná se budou zdát poněkud lakonické, leč mne nic jiného, než aby se holoubci naučili v první řadě kreslit, nenapadlo...

  • JIŘÍ T. PELECH, Řepov: Minulý týden jsem se potýkal s problémem, kde Z5 sehnat. Jeden známý totiž projevil trochu opožděné přání Základnu vlastnit a já se mu neprozřetelně nabídl, že se mu po ní v Praze podívám. Obešel jsem několik specializovaných knihkupectví a nikde jsem nepořídil. Až teprve v Najádě jsem sehnal poslední kousek.

    Redakce se zase potýká s problémem, jak ZÁKLADNU dostat ke čtenářům. Individuální zasílání poštou bude čím dál dražší. Potřebujeme centrálního distributora, jenže...

  • KAROL HRIVNÁK, Hlohovec: S návrhom nového organizačného poriadku SF&F Workshopu som neobdržal žiadnu poukážku-složenku na členstvo v Literárnej dielni.

    Protože Jana*Výrašteková požádala (ze studijních důvodů) o uvolnění z funkce předsedkyně Slovenská redakce a bylo jí vyhověno, nachází se v tomto okamžiku SR LD ve stavu zmrazeném. Na Draconu jsme sice jednali o všelikých náhradních možnostech, avšak současná situace - vzhledem ke zvýšení poštovních tarifů mezi ČR a SR - vypadá takhle:

    a/ Korespondenční SF&F WORKSHOP: Žádný ze tří pracovních okruhů nepoběží přes Slovensko (výjimku tvoří případy, kdy LD obdrží jmenovitě za tímto účelem sponzorské dary - první poslal Václav Pícha!); přinejmenším do doby, než slovenská strana vypracuje nový řád vzájemného styku (což ovšem předpokládá, že se najde osobnost, která si to všechno naloží na bedra a uloží do hlavy i do PiCadla), budou poplatky autorů žijících trvale na Slovensku hrazeny ze sponzorských darů; jejich díla jim však nebudou vrácena (obdrží pouze závěrečné shrnutí).

    b/ Literární dílna SF fandomu: Příspěvky pro rok 1995 jsou díky laskavé dotaci Knižního klubu (která ovšem poslouží především k udržení fungujícího korespondenčního SF&F Workshopu) dobrovolné. Stávající slovenští členové LD, pokud projeví zájem, zůstávají nadále "čestnými" členy. V praxi to však znamená, že žádný člen, ať Čech či Slovák, nebude dostávat naše materiály (počínaje touto Z6), pokud jeho roční dobrovolný příspěvek nepřekročí částu 150 Kč (zápisné 50 Kč je i nadále povinné).

  • JAN URBAN, Praha: Poslední balík Workshopu jsem dostal k posouzení želbohu na podzim 1984 a od té doby nic. Co se děje? To není dostatek povídek? Už jsem celý nažhavený na další okruh!

    K 1. březnu 1995 kolotá podle nových pravidel (jak je stanovila valná hromada LD na Draconu v listopadu 1994) mezi autory, lektory a redakční radou LD celkem šest balíků povídek (sedmý se skládá). Rychlost obíhání mezi jednotlivými články všech tří řetězů lze ovlivnit pouze bleskurychlým zpracováním. Základní změny organizačního řádu SF&F Workshopu vypadají takhle:

    a/ SF&F WORKSHOP (po sloučení pracovní a publikační sekce Literární dílny je od ledna 1995 jedinou základní sekcí) funguje především jako PERMANENTNÍ KORESPONDENČNÍ LITERÁRNÍ DÍLNA, nezávislá na čase a časopisech.

    b/ Přihláškou do korespondenčního SF&F WORKSHOPU (ať členů či nečlenů) je zaslání prozaického díla opatřeného jménem autora, adresou a rodným číslem.

    c/ Za jednu zásilku je považováno jedno dílo v libovolném rozsahu (u textů nad 50 normostran však není lektor povinen přečíst dílo celé, jestliže ho nezaujme), nebo dvě díla, jejichž délka v součtu nepřesáhne 10 normostran (obě však budou zařazena do téhož balíku).

    d/ Součástí hodnocení díla je obodování stupnicí (v autorském okruhu se však bodovací list neosvědčil, doporučujeme proto zahrnout tento způsob bodování do posudků, které autoři nepřipojují k balíku, ale odesílají zvlášť):

    0 - zahodit

    1 - napsat znovu

    2 - přepracovat

    3 - publikovat

    e/ Díla ohodnocená nejméně jednou známkou 3 nebo třemi známkami 2 obdrží šéfredaktor Z, který rozhodne o jejich dalším osudu - v ideálním případě uvíznou v archivu LD a následně budou publikována.

    f/ SF&F WORKSHOP pracuje především s původními, dosud nepublikovanými texty. V ZÁKLADNĚ lze vydávat i díla již jinde publikovaná, o těchto skutečnostech však musí být včas šéfredaktor Z autorem vyrozuměn. Autorům se však doporučuje, aby vyčkali uzavření svého okruhu SF&F WORKSHOPU, než díla přihlásí do literárních soutěží či je nabídnou jiným nakladatelům.

  • ONDŘEJ MÜLLER, Praha: Povídky (korespondenčního Workshopu) jsem si tentokrát přečetl docela s chutí. Nejsou to takové grafomanské výlevy, jako jsem dostal onehdy. Celý balík jsem poslal na další adresu. Ovšem proč si mají všichni lektoři navzájem číst hodnocení od 0 do 3. Vždyť to toho posledního v řadě evidentně ovlivní. Na Workshopu je přece zajímavé, že každý lektor střílí naslepo a může sestřelit i skvělou povídku, anebo naopak vychválit do nebe úplnou pitomost.

    Zkusili jsme vybavit každou povídku ve všech třech okruzích (autorském, lektorském a RR) vlastním bodovacím listem. Při práci redakční rady LD se jejich zárodky osvědčily již v minulosti v publikační sekci, nezdálo se, že by se jednotlivá hodnocení vzájemně ovlivňovala. V autorském okruhu jsme však narazili - na žádost mnohých spisovatelů se nyní bodování přikládá k posudkům, které neputují s balíkem, nýbrž se zasílají zvlášť na adresu SF&F Workshopu, kde jsou shromažďovány. Totéž uděláme s okruhem lektorským. Pro redakční radu však zůstávají bodovací listy v platnosti - je důležité, aby členové RR LD (která funguje korespondenčním způsobem) navzájem znali svá stanoviska a názory (koneckonců, každý řetěz je pokaždé seřazen jiným způsobem).

    Ucelenější informace o tom, jak SF&F WORKSHOP pracuje, obdržíte proti poštovní známce na brněnské adrese, jež je totožná s adresou ZÁKLADNY.

    * Jam


    RECENZE

    Země prázdných domů

    P. D. Jamesová

    (The Children of Men, 1992)

    Poslední dítě se narodilo před pětadvaceti lety. Všichni zdraví muži i ženy do 45 let dosud podstupují dvakrát ročně podrobné lékařské prohlídky. Ale víra ve schopnosti vědy se už vytratila. Stárnoucí ženy vozí v kočárcích panenky. V kostele se křtí koťata. V odlehlých oblastech řádí gangy nejmladších, kterým bylo vždy vše dovoleno. Není důvod o cokoli usilovat, když kmeny i národy jsou odsouzeny k zániku.

    Anglie se pyšní tím, že i v této době udržela jakýsi pořádek. Má svého Guvernéra. Venkov se pomalu vylidňuje, ale ve velkých střediscích budou do posledních chvil k dispozici potraviny a léky. Zločinci jsou deportováni na ostrov Man a zásobeni osivem. Jsou organizována Propouštění - hromadné sebevraždy nadopovaných staříků. Každý člověk musí ovládat dvě dovednosti prospěšné ve volné přírodě. Televize vysílá staré seriály plné výskotu dětí a mládeže. Za zábavou a pohodlím do poslední chvíle se rozevírají všudypřítomná rozšklebená ústa prázdnoty.

    ...Ne, skoro zařval, nemyslel jsem to tak. Nechtěl jsem být sobecký syn, nemilující otec a špatný manžel. Co jsem kdy opravdu zamýšlel? Kristepane, kolik škody ještě musím způsobit, abych opravdu začal přemýšlet nad tím, co dělám?...

    Knížka známé autorky detektivních příběhů stojí na půli cesty mezi vědeckou fantazií a vysokou školou kriminálního románu. Už svým zevnějškem se liší od většiny současných vědeckofantastických produktů. Decentní obálka s fotografií osamělé stárnoucí dvojice otočené zády ke světu čtenáře a hledící na oceán skrývá plátěnou vazbu a solidně přeložený text s profesionální pravopisnou korekturou.

    Na první knize románu je znát, že autorka ovládá spíše komorněji laděné příběhy s propracovaným charakterem postav. Široké panoráma společnosti uzavírajících se jedinců, která se pomalu hroutí do sebe jako černá díra, by jistě leckterý uznávaný sci-fi velikán předestřel lépe. Přiznávám, že jsem byl na vahách, zda se vůbec má cenu pouštět do knihy druhé. v ní se však P. D. Jamesová dostává z poněkud nejisté půdy do míst, která jsou jí nejvlastnější. Na scéně, kterou představila v předchozích kapitolách, rozehrává odhodlaný, vznešený i zaslepený, ale v každém případě amatérský únik skupinky pěti lidí před tajnou policií. Vnitřní nesourodost a napětí, stejně jako potíže i výhody vyplývající z řídkého osídlení krajiny, jsou mistrovským dílem. Lidé, kteří trpí a bojují - i umírají - nám dávají zahlédnout siluety obrazů lidství, které jsou vlastní každému z nás. I Guvernér je od začátku především člověk a žádný z jeho lidí není ďábelská stvůra bez svědomí. Protikladné činy všech postav se nakonec setkávají v dojemné touze po dítěti - jakémkoli - které by vrátilo lidskému rodu budoucnost.

    ...Zkřížil jí ruce na prsou a přitom se mu zdálo, že nepoddajná pokožka s ním stále komunikuje, říká mu, že smrt není ta nejhorší věc, která se může člověku přihodit, a ona jen sdílí osud svého bratra a vykonala, k čemu byla určena...

    * Václav Pícha


    Impossible Things

    Connie Willisová

    A)

    Nová antologie Connie Willisové Nemožné věci je na obálce opatřena běžnou poznámkou redaktora, který vás ujistí, že držíte v rukou pravděpodobně nejlepší antologii několika posledních let. Zvláštní na tom všem je, že je to pravda.

    Nevím, jak je možné, že ty povídky jsou tak dobře napsány. Něco pravdy bude na hlasech, které tvrdí, že Willisová má talent pro zakončení příběhu takovým způsobem, že celý vyzní v jiném světle, něco jako "skryté ostří" - pointa vás tak vyleká, že na příběh dlouho nezapomenete. V žádném případě však nejde o násilné nebo hrubé podvody na čtenářovu mysl.

    Některé povídky na mne nezapůsobily (Šance, Schwartzschildův poloměr), avšak i zde se jedná o kvalitně napsanou fikci. Dostatečně dobrý autor - jakým Connie Willisová jistě je - si dokáže bez problému pohrávat se čtenářovou myslí, jeho pocity a reakcemi, ale nesmí překročit hranice a stát se tyranem.

    * Dani Zweig

    B)

    Antologie obsahuje 11 povídek, z nichž 7 bylo nominováno na cenu Hugo a 2 ji také získaly, 5 povídek bylo nominováno na cenu Nebula a 3 ji vyhrály.

    Pro milovníky "tvrdé" sci-fi je zde Schwarzschild Radius, pro znalce horroru Jack, pro teoretiky spiknutí Winter's Tale (Zimní pohádka) - o pravém autorovi Shakespearových her. Chance a Time out (Čas vypršel) si pohrávají s tím, jak se lidé dívají na minulost a své promarněné příležitosti. In the Late Cretaceous ukazuje autorčinu znalosti akademické obce, chyby a omyly školského systému. Dále nalezneme v antologii povídky The Last of the Winnebagos, Spice Pogrom, At the Rialto, Even the Queen a Ado.

    Mohlo by se zdát, že 11 povídek není mnoho na 496 stran. Je to očividně vyváženo tím, že Willisová dokáže napsat stejně dobré romány a novely, jako i krátké povídky. Mimochodem jednou byla nominována na cenu Hugo ve všech třech kategoriích (zatím toho nikdo jiný nedosáhl). Willisová přesně ví, kolik stran té které povídce věnovat - krátké povídky se nezdají býti přetržené, romány nejsou uměle nastavované.

    * Evelyn C. Leeperová

    Connie Willisová: Impossible Things, Bantam Spectra (leden 1994), 496 stran; ISBN 0-553-56436-6, $5,99 US

    * UseNetNews/Internet, Fred Brooker


    Levá ruka První Dámy

    Ursula K. LeGuinová

    Pán prstenů je jen jeden a Pan Tolkien je taky jen jeden, ale kdo je tedy Paní? Mnohé spisovatelky mne svou tvorbou okouzlily, například paní Cherryh Stárnoucím sluncem, jiné jsem dosud nepoznala. Touto Paní však pro mne zůstane již navždy Ursula LeGuin - se svým Čarodějem, Omelasem, se svou Planetou exilu, Lesem, především ale Levou rukou tmy (1970), která, tuším, dosud česky nevyšla, takže náš čtenář neměl ještě možnost poznat planetu Geten, nazývanou Zima, svět kdesi ve vesmíru, který patří do takzvaného hainského cyklu.

    Mým učitelem v předmětu zvaném sci-fi byl Ray Bradbury, básník žánru. Nejsem milovnicí strojů a myslím si, že v současnosti se již málokdo dává okouzlovat popisy technických vymožeností budoucnosti, jako tomu bylo v padesátých a šedesátých letech. Je jiná doba, existují jiné hodnoty, a tato kniha paní Ursuly vyjadřuje tenhle nový postoj zcela stoprocentně. A je tak subtilní a tak bohatá, že se vůbec divím své odvaze o ní psát. Přesto se o to pokusím. Bojím se totiž, že až jednou vyjde, projde kolem nás málo nebo vůbec nezpozorována, neboť fandové Asimova a Clarka, milovníci Conana nebo hororů by si asi nepočetli.

    Knihu The Left Hand of Darkness jsem četla v srbském překladu. V tomto jazyce se všechna cizí jména přepisují tak, jak se vyslovují, proto se omlouvám autorce i případným čtenářům, že i v tomto článku budou psána tak, jak jsou uvedena v mém vydání. Mimochodem, v bělehradském vydavatelství Jugoslavija existovala (a nevím, zda existuje dosud) edice Kentaur, v níž vyšly desítky perfektních knih od perfektních autorů, což přijměte jen jako poznámku na okraj, že na Balkáně dávno před námi věděli o světové sci-fi literatuře a tiskli ji. Díky jim, v mezích možností, jsem poznala Dunu, Prstencový svět, Víc než lidský a mnoho jiných knih, mezi nimi na čestném, dokonce jednom z nejčestnějším míst Levou ruku tmy.

    Zápletka: Svaz světů, Ekumen, vysílá na vybrané planety předtím pozorované expedici jen tajně, svého vyslance. Je to vždy pouze jeden člověk. Jeden osamělý hlas totiž neznamená nebezpečí, ale může přesvědčit obyvatele o užitečnosti připojení ke svazu. Někdy je to i životu nebezpečné, samozřejmě, ale jinak nelze.

    Na planetu Geten tedy přiletí "Dženli Ai", přistává v Karchidě, království, jemuž vládne šílený král Argaven XV., který tak trochu nevěří na existenci jiných obydlených světů, tak trochu se jich bojí - tuší, že pokud by poskytl Vyslanci sluchu, už by nešlo jen o jeho království, ale o planetu jako celek. Změnily by se hodnoty a měřítka.

    Dženli Ai je přesto s relativním respektem přijat, jeho raketa je zkoumána vědci, je mu povoleno volně se pohybovat a vyjadřovat, proč se zde vlastně objevil. Mnoho věcí mu zůstává utajeno, protože mentalita domorodců je poněkud jiná. Getenjané jsou prakticky po většinu času bezpohlavní bytosti, sexuálně aktivními se stávají vždy pouze na několik dní v měsíci. Setkají-li se pak dvě bytosti, aktivují se u nich pohlavní orgány a může dojít ke spojení - nedoufejte však v popisy sexuálních scén, Paní Ursula je podává jen v náznacích, a přesto si vaše duše určitě představí hloubku těchto pocitů... Jinak se věnují práci, zábavě a politice, aniž by je sex zatěžoval či omezoval. Getenjané mohou být v toku svého života otci i matkami, což je velmi zvláštní představa, na Getenu mi to však připadalo zcela normální. Dženli Ai je pro ně svou stálou a zřejmou sexuálností až odpuzující. Zatímco lidé se dělí na muže a ženy, což je svým způsobem ohraničuje, Getenjané jsou z tohoto pohledu zcela vyrovnáni.

    Aiho pozice však není nijak jistá. Po neúspěšném slyšení u krále to již tuší; cestuje Karchidou a poznává nevšední místa, hovoří s Proroky, vyslechne nevšední báje, pozná zemi, kde vládne sníh a led. Ten svět je pro mne skutečnější než nějaký stát na Zemi, z nějž znám třeba jen jeho jméno - tak totiž umí Paní Ursula psát.

    Lord Estraven, Aioho ochránce, aniž ten jeho roli chápe a považuje ho spíše za svého nepřítele, upadne následkem intrik v nemilost, je prohlášen za zrádce a uprchne do sousedního státu Orgoreinu, který je svým zřízením zcela jiný než Karchida. Je to něco jako policejní stát, Paní Ursula se však zabývá především bytostmi jako jednotlivci a jejich podstatou, boj za lidská práva, vznik států, zřízení a vymýšlení lepších podmínek pro Lidstvo jsou u ní velmi okrajové. Do Orgoreinu se rovněž vydává Vyslanec, je odvlečen do převýchovného tábora podobného gulagu, málem tam zahyne, neboť je léčen co jednopohlavní zrůda. Potlačit sexualitu lidské bytosti tam totiž znamená zlomit ji. Lord Estraven Vyslance Aiho osvobodí, přejdou spolu smrtelnou ledovou pustinu - a dál už bych měla raději mlčet. Dodám jen, že Geten se nakonec stane členem Ekumenu a přiletí další lidé, avšak Ai je už vnímá jako tvory přespříliš závislé na sexu.

    V této knize naleznete fascinující báje, popisy cest obrovským pohořím a přes velký ledovec, popisy životního stylu obyvatel měst. Nezbytné technické detaily jsou podány věrohodně a neotravují, díkybohu. Vztah dvou tak rozdílných bytostí se mění v přátelství, přestože by mezi nimi mohla vzniknout i láska - a tímto vyzněním nás Levá ruka tmy učí toleranci. Některé ústřední myšlenky jako by byly věčné, jako kdyby platily pro všechna období a pro všechna místa vesmíru.

    Knihou knih zůstane Pán prstenů, nevěřím, že by mohl být někdy překonán. Pan Tolkien musel žít ve Středozemi v některém ze svých minulých zrození. Mám-li však vybrat tu, která mu kráčí v patách, jakkoli je svým rozsahem malinká, tak je to The Left Hand of Darkness. Nehledejte v ní laserové zbraně nebo obludy, neočekávejte svaly a krásné ženy, skoky prostorem a časové smyčky. Všechno je podáno tak, jako kdyby to existovalo - v jedné z mnoha budoucností. A nenechte se odradit, jsou-li má slova na tomto malém prostoru málo přesvědčivá, projděte příběhem jako skutečným životem, neboť tuším, že jeho autorka byla rovněž jeho svědkem v některém ze svých jiných životů. Nebo je prostě tak dobrá.

    * Alena Lekovská


    MIKRORECENZE

    Pod stromem nebe

    David Wingrov

    Grant Callaghan nám nabízí své hodnocení dalšího dílu z výbušné série CHUNG GUO od Davida Wingrova pod názvem Under the Tree of Heaven (Pod stromem nebe). Podle jeho slov kniha zobrazuje svět pod nadvládou čínské komunistické společnosti vybudované na podobných principech, jakými vládla dynastie Ching. Grant ji srovnává svou velkolepostí s Dunou Franka Herberta, každý díl prý přečtete jedním dechem. Snoubí se v nich sex a násilí, ale jen stěží si tato série udrží vaši pozornost na delší dobu. Proto čtěte jednotlivé díly s mírným časovým odstupem.

    * UseNetNews/Internet, Fred Brooker


    Recenze Recenze?

    V dnešní knižní hlídce bych chtěl doporučit první díl encyklopedie F. Krugera a E. P. Havrana MILIÓN A JEDNA RADA PRO ZAČÍNAJÍ MAGIKY, který je právě v tomto století distribuován překupníky mezi vážené čtenářstvo. Pevně věřím, že tato útlá knížka (pouhých 20 000 stran) potěší nejen odborníky, nýbrž že se stane nepostradatelným společníkem a pomocníkem všem začátečníkům a nováčkům, které bude doprovázet při jejich prvních krůčcích. Z přebohatého obsahu namátkou vyjímám nejzajímavější témata:

    SPIRITISMUS: Příprava na vyvolávání a ustalování - Postup, materiály a ingredience - Jak vyčistit skvrny od kyselin, krve, netopýřího trusu, ostatní - Jak nenápadně vypouštět duchy - Programátorská kabbala pro začátečníky - Použití jednoduchých pentaalgorytmů - Jak se zachovat, než přijde přivolaný odborník - První pomoc při a/ kousnutí neznámým hmyzem, b/ bodných a sečných ranách - Jednoduché fráze vhodné ke komunikaci s nemocničním personálem. Na konci tohoto oddílu je připojen seznam volně šiřitelného software pro uživatele magických zrcadel (nutná předinstalace Smaragdové desky).

    Z vlastní zkušenosti mohu uvést případ, který poučně ukazuje, jaké záludnosti může spiritismus skrývat. Jednou, před mnoha lety, jsem měl rýmu a při vyslovená zaklínadla jsem místo "Jáma ani žába!" řekl "Jába adi ďába!" a přivolal tak nemocničního démona, který mi velice podivnými sondami odebral mimo půldruhého litru krve i vzorky všech ostatních tělních tekutin a některých tkání; navíc mi na čelo vytetoval značku PKP. Od té doby mám sice jen jedno oko, osm prstů, půl žaludku a jedenácterník, ale na druhé straně jsem zas získal hodnotné vzpomínky a zkušenost k nezaplacení.

    TOXIKOLOGIE PRO ZAČÁTEČNÍKY: Sběr jedovatých bylin - Vaření dryjáků a jejich ochutnávka - Co dělat při akutní otravě? - Seznam nejužívanějších protijedů - Právní problémy poslední vůle - Adresář pohřebních ústavů.

    Další kapitoly se věnují CESTOVÁNÍ V ČASE: O umění cestovat zpět a zase nazpátek - Jak nastavit chronometr - Jak zastavit krvácení při protržení časové blány - Základy sebeobrany v případě napadení časovým kontinuem - Zlomená hodinová ručička a/ velká, b/ malá - Zlomeniny končetin, spodiny lebeční, otřes mozku - Otřesy časoprostoru - Chronoklasmus - Jak si opatřit zbrojní pas - Konverzace a/ s křesťany v cirku, b/ s barbary na galejích, c/ na jednotce intenzivní péče - Jak se vyrovnat s trvalou invaliditou.

    Zde si dovolím malou poznámku: Má-li adept po setkání s časovým kontinuem tísnivý pocit placatosti, je zbytečné, aby v četbě encyklopedie pokračoval. V opačném případě má nárok na čestný titul Chronoaut (česky Venčitel času).

    Následují velmi důležité kapitoly MAJETKOVÉ PRÁVNÍ SPORY S DVOJNÍKY Z PARALELNÍCH VESMÍRŮ a OBRANA PŘED VLASTNÍMI DĚTMI (a jejich dětmi). Na konci je umístěn důležitý slovníček časových pojmů a vysvětlivky. Čtenáři, kteří dokáží tuto část přečíst až do konce, mohou po propuštění z psychiatrického oddělení pokračovat ve studiu.

    Závěr prvního dílu pak tvoří DROBNÉ RADY PRO KUTILY: Jak vybudovat vlastní věštírnu - Schvalovací řízení a zahájení činnosti - Technické parametry (zejména důležité jsou § 105, 108, 210) - První zákazník - Druhý zákazník - Joging - Sprint - Jak se vyhnout kamenování - Jak odstranit peří a dehet - Umění zadržet dech - Ošetření popálenin III. stupně - Slepecké písmo. Naše mladé čarodějnice jistě zaujme podkapitola Jak uplést svetr z Möbiovy pásky - první cenou za nejodpornější vzorek je celoroční předplatné časopisu Novinky SF módy. Je však pamatováno i na gurmány, kteří zde naleznou recepty na Předvesmírný kvas dochucený nekonečnem, Vesmírný trhanec s vodíkovou náplní nebo velice pikantní Směs červených obrů s bílými trpaslíky ad.

    Dílo MILIÓN A JEDNA RADA PRO ZAČÍNAJÍ MAGIKY, doprovázené krásnými a detailně propracovanými ilustracemi Jane Loufové, lze hodnotit jako velice přínosné a názorně podnětné. Celkově dobrý dojem kazí jen tradičně slabší překlad profesora Shinena.

    Hodnocení 4 C. B.*

    Poznámka: * C. B. = Cecil Barr

    * Karel Šlajsna


    Předchozí část | Další část | Obsah | Základna